Summer Camp PECKA 2015 – SOBOTA-ÚTERÝ

Uplynulo už 14 dní od doby, kdy jsme se s Vámi loučili na Pecce a já se přiznám, že v těchto vedrech se mi vůbec nechtělo a pořád moc nechce sedět u PC a hodnotit proběhlý camp….Ale konečně jsem se přemluvila, abych začala, tak zkusím něco napsat.

Na letošní areál jsme byli hodně zvědaví, protože jsme ho našli náhodou, náhodou měli zrovna volné chatky pro naše potřeby, náhodou v termínu, který nám vyhovoval a náhodou se nám hodně líbil, protože z něj vyzařuje pohoda! Schválně jsem si říkala, co budeme říkat po týdenním pobytu a jak jsem Vás ta poslouchala, tak mělo to své klady, ale i zápory! Jako klad bych opravdu vyzvedla umístění. Pecka leží prostě na krásném místě Českého Podkrkonoší a mě se to prostředí hodně líbilo a myslím, že nejen mě. Snídaně a obědy na terase s úžasným výhledem na město Pecka a hrad, byly prostě velmi příjemné. Další klad….personál….nebyl nejmenší problém a vše co jsem řešila, jsem vyřešila díky panu správci Huškovi, ale i paní, která byla na baru. Vždy usměvavá, milá, příjemná. Další klad….sportovní vyžití….kurty neměly chybu a i když jsme na nich nebyli tak často, jak bychom chtěli, tak i to málo bylo velmi příjemné a já si následky nesu dodnes :)))). Další klad..blízkost koupaliště! Myslím, že za rozumné ceny mohli všichni, kdo nechtěli s námi bláznit, navštívit toto koupaliště a náležitě se vyblbnout nejen ve vodě, ale i na atrakcích, které uvnitř areálu byly k dispozici. A jako další klad bych vyzvedla rozlohu areálu, kde se dalo organizovat cokoliv!! Travnatá plocha byla prostě super! Nechci říct, že tím výčty kladů končí, ale teď trochu záporů…… Díky, pro mě kladné, rozloze areálu bylo vše hodně, hodně daleko…..hlavně sprchy, WC a voda!! Myslím, že všem v chatkách chyběla voda, která by tekla někde poblíž chatek a nemuselo se pro ni jezdit na kole ke kurtům, nebo chodit až nahoru na budovu. Výšlapy na jídlo, na WC, pro pití několikrát denně byly opravdu namáhavé a člověk se opravdu rozmýšlel, kolikrát tam vlastně musí jít a běda, jak se něco zapomnělo! Ti, kdo bydleli v budovách, to měli opravdu daleko k nám, co jsme byli v chatkách dole a z horních chatek to bylo to samé! Někomu nechutnalo jídlo, někdo neměl problémy. Myslím, že za tu cenu, kterou jsme zaplatili za jídlo, jsme se najedli dobře. Dalo se přidávat a je vidět, že jsou zvyklí jídlem neplýtvat a raději napoprvé dávali méně!  Trošku nás mrzelo to, že se nesedělo víc pospolu a že se dělaly skupinky, ale to asi vyplynulo z rozlohy toho areálu. Tím asi skončím výčet negativ. Když jsem to, ale vzala kolem a kolem, tak další tak velkou akci na Pecce pořádat nebudeme. A teď k jednotlivým dnům. 🙂

SOBOTA – byla dnem nájezdním. V podstatě jsem netušila, že tábor co byl před námi, se bude klidit až kolem 14 hod a celou dobu jsem se modlila, aby jste nezačali najíždět dřív, protože nás pár dojelo v pátek a neměli jsme svoje chatky a půl dne jsme čekali na trávě, než nám uvolní dětičky místa. Naštěstí jste byli ukáznění a najížděli jste až po 14 hod, tak se to vše dalo zvládnout. Rádi jsme po roce viděli známé tváře a přivítali jsme mezi sebou i několik nováčků. Tentokrát, asi tím horkem, nebyl zahajovací večírek nijak divoký. Dokonce bych řekla, že byl velmi umírněný.

NEDĚLE – coursingové závody. Jako obligátně, první den je zapotřebí unavit pejsky, takže jsme pořádali závody. Rozloha areálu umožnila postavit dráhu uvnitř areálu a i když nebyla velká, tak se daly zvládnout 3 kola. A proč píšu daly zvládnout?? Protože bylo opět vedro a myslím, že většina z nás měla strach o své miláčky, aby se nepřehřáli. Nakonec se vše zvládlo do 14 hod a v odpoledních hodinách jsme udělali náhradní závody pro bulíky, kteří za námi na Pecku dojeli. Ti to měli trochu složitější, protože po prvním kole začalo nebe bouřit a začalo pršet. Na chvíli jsme měla pod stanem, kde byla časomíra docela plno, ale pak většina usoudila, že nejsou z cukru a běhalo se dál. Déšť naštěstí ustal vzápětí a na trávě to nebylo vůbec znát. Nicméně si myslím, že byli nakonec všichni spokojeni.

Výsledky závodů :

FOTKY

PONDĚLÍ – HIPPIE DEN – už Petrovo oznámení na FB, že se mají zahodit všechny předsudky nás mělo varovat, že to zase bude něco!! Velmi jsme byli překvapeni, že jste to vzali s těma oblečkama vážně a po areálu se pohybovalo spoustu postav z éry Hippie a byla to vážně legrace! Velká legrace byla i první soutěžní disciplína, která se nezdála být vůbec záludná. Najít 3 spínací špendlíky se zavázanýma očima se zdálo být lehkou záležitostí! Vzhledem k uvolněným pravidlům se tato soutěž změnila v regulérní ošahávanou, kdy si na své přišli zejména pánové a zbytek družstev se královsky bavil na úkor hledajících i prohledávaných! 🙂 Tato jedna disciplína trvala 2 hodiny a do oběda bylo o zábavu postaráno! Po obědě byla druhá vypečená soutěž, kdy jednotlivá  družstva měla navléct všechno co mohla postrádat z věcí co měli na sobě, na jednoho svého člena. Vyhrál ten, kdo měl na sobě nejvíc kusů oblečení! Tak i tato soutěž, i když se nezdála zvláštní, vyvrcholila ve svlíkací akci celého tábora! Někteří to vzali z gruntu a šli na “Adama”! Ženský se nebály odhazovat i podprdy. Královsky jsme se bavili nejen my, ale pěkně jsme pobavili i osazenstvo kuchyně!! Naštěstí další disciplíny byly už umírněnější a dá se říct, že jsme si je pěkně užili. Práskání balonků o sebe na čas, naplnění pohárku lžičkou vody také na čas, kroket, šipky, petangue hod na přesnost a hod do dálky a hulahoop – kdo udrží kruh na těle půl minuty!! Všichni se těchto úkolů zhostili s vervou, soutěživým duchem a bojovností! Prostě Petr s nápady opět nezklamal a doufám, že jsme nováčky moc nevystrašili! :)))

Jsme to ale vypečený HIPPIE v roce 2015

Výsledky HIPPIE dne:

Muži:

Ženy:

Družstva:

FOTKY

ÚTERÝ – ŽELEZNÝ RIDGEBACK – závody jsme přesunuly na začátek týdne, aby nebyly psi, ani lidi unavený a podali patřičné výkony. Trasu připravoval Mároš a i když teda tvrdil, že je to lehký, tak po té, co jsem polovinu trasy absolvovala u dogtreku, tak obdivuji všechny, kdo do této disciplíny šli, protože to nebylo vůbec jednoduchý!! Nebo aspoň podle mně. Klobouk dolů opravdu před Vámi všemi. Nejste žádní namakaní sportovci v tréninku a tato trasa byla opravdu náročná, vzhledem k terénu a také tomu vedru co panovalo, takže jste si museli máknout! S časomírou a přesným zapsáním časů byl pověřen Zdeněk Jalový a tohoto úkolu se zhostil výborně!

Výsledky byly zpracovány ručně a momentálně nevím, kde jsem je dala, tak vkládám fotografie, kde jsou vítězové kategorií muži a ženy.

ŽENY:

1. místo Bára Pozlerová s Marym,          2.místo Adélka Kubínová s Jasmínou,    3. místo Lucka Blažková s Giomem

MUŽI :

1. místo Láďa Tesař a Smilo
2. místo Michal Sitař a Marv
3. místo Petr Jurásek a Azíza

FOTKY

A bylo pořád vedro……….a pokračování zítra…. 🙂